|
|
Vývoj testu na měření reakčního času a pozornosti
Oravová, Pavlína ; Provazník, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Semestrální práce se věnuje vývoji testu na měření reakčního času a pozornosti. Součástí práce je definice reakčního času a faktorům ovlivňující reakční čas. Měření reakčního času v kontextu teorie inteligence C-H-C je popsán spolu s definicí této teorie. Jsou zde zahrnuty příslušné testy, konkrétně Stroopův test, Flankerův test, Go/No-go test a N-back test. Dále je zde uvedena online problematika, uvažující hardwarové a softwarové zpoždění a diagnostiku a měření sítě. Závěr práce je věnován praktické části.
|
|
|
Řidič senior jako riziková osobnost
Sedlák, Emil ; Matuchová, Eva (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je posouzení současného stavu rizikových faktorů u osob starších 65 let v oblasti dopravy. Teoretická část obsahuje poznatky z literárních zdrojů v oblasti dopravní psychologie, zaměřuje se na snížení kognitivních schopností a psychomotorických dovedností a jejich dopady, asistenční prvky výbavy vozidla. Analytická část popisuje budoucí vývoj stárnutí populace, hodnotí statistiky nehodovosti seniorů, příklady nehod a uvádí kazuistiky z dopravně psychologického pracoviště. Vyhodnocení výsledků měření reakčního času seniorů a pro srovnání také mladších generací. Poslední kapitola je věnována opatřením, které by mohly přispět k nižší nehodovosti seniorů na pozemních komunikacích.
|
|
|
Vztah mezi silou stisku ruky a kognitivní funkcí u seniorů nad 65 let
Čutková, Michaela ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Vztah mezi silou stisku ruky a kognitivní funkcí u seniorů nad 65 let Cíle práce: Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit možné vazby mezi silou stisku ruky a kognitivními funkcemi u seniorů nad 65 let. Metoda: Z mezinárodního výzkumu SHARE (Survey of Health Ageing and Retirement in Europe) byla v rámci diplomové práce provedena analýza dat. Cílem práce bylo účastníky studie rozdělit do sedmi kategorií podle jejich dosaženého vzdělání a následně vypočítat generalizované lineární modely pro každou z těchto kategorií, jak pro muže, tak pro ženy. Tímto přístupem se zkoumal vztah mezi dosaženým vzděláním a dalšími proměnnými. Výsledky: Do průzkumu bylo celkem zařazeno 38 519 účastníků, průměrný věk 74,00 ± 6,7 let z 18 zemí světa. Více než polovina bylo žen. V rámci analýzy dat bylo zjištěno, že nejvíce zastoupenou skupinou účastníků vzdělání byla třetí skupina s vyšším středním vzděláním, jak je definováno podle klasifikace ISCED 2011. Z tabulek vyplývá, že s rostoucí úrovní vzdělání lineárně rostou i hodnoty všech percentilů. Tento výsledek naznačuje, že větší vzdělání je spojeno s vyššími výkony ve zkoumaném testu. Zároveň bylo zjištěno, že výkonnost v testu postupně klesá s přibývajícím věkem účastníků. Klíčová slova: síla stisku ruky, dynamometrie, kognitivní funkce,...
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek
Valtová, Nela ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek Cíle: Cílem diplomové práce je popsat úroveň pohybové aktivity (PA) u kognitivně superiorních seniorek a porovnat ji s úrovní PA stejně starých žen. Dalším cílem je prozkoumat vztahy mezi PA, antropometrickými parametry a kognitivními funkcemi u této skupiny seniorek. Metody: Do průřezového šetření bylo zahrnuto celkem 90 žen starších 80 let (průměrný věk 83,4±3,3 let), které deklarovaly pravidelnou PA ve středním věku. Testování probíhalo formou rozhovoru se sběrem mnoha anamnestických údajů, dotazníkovým šetřením a měřením obvodu pasu. Metodou zjišťování aktuální úrovně PA byl dotazník IPAQ-E, pro hodnocení kognitivních funkcí byly využity testy MMSE, RAVLT, BNT-2, TMT a VF. Výsledky: Ženy ve věku nad 80 let stráví průměrně 5,03 ± 2,3 hod/den sezením, 181 ± 127,5 minut/den chůzí, 167,4 ± 97,8 min/den mírnou PA (v 5 dnech v týdnu), 48 ± 84,4 minut/den vysoce PA (v 1 dnu v týdnu) a jejich průměrný energetický výdej je 8560,2 MET minut za týden. Na základě hodnocení kognitivních funkcí se ukázalo, že ve výzkumném souboru se nachází 33 % žen se statusem kognitivního SuperAgingu (SA). Dle dat z dotazníku IPAQ-E lze uvést, že SA ženy vydávají statisticky významně méně energie, avšak neexistují významné rozdíly ve frekvenci a typu...
|
|
|
Vztah mezi konzumací alkoholu a sémantickou verbální fluencí u seniorů nad 65 let
Zbořilová, Darina ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vztah mezi konzumací alkoholu a sémantickou verbální fluencí u seniorů nad 65 let Cíle: Zjistit spojitost mezi konzumací alkoholu a jednou ze složek paměti - sémantickou verbální fluencí u seniorů na 65 let. Metody: V rámci diplomové práce byla provedena sekundární analýza dat z mezinárodní průřezové studie, která je součástí projektu Survey of Health Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Pro účely této diplomové práce byli účastníci studie rozděleni do šesti kategorií podle dosaženého stupně vzdělání, a to jak muži, tak ženy. V rámci analýzy dat byly vypočítány generalizované lineární modely pro každou z výše zmíněných kategorií zvláště. Výsledky: Průzkum zahrnoval celkem 41 224 účastníků průměrný věk 75,1 ± 7,4 let, z nichž bylo 22 737 žen a 18 487 mužů. 83,0 % účastníků uvedlo, že nepožili žádný alkohol poslední tři měsíce před testováním. Četnější konzumace alkoholu byla v několika kategoriích dle vzdělání spojena s nižší výkonností v testu sémantické verbální fluence (p<0,001). Tento vztah byl především u účastníků s nižším vzděláním, kde u konzumace pět nebo šest dní v týdnu byl nestandardizovaná regresní koeficient B = -1,416 (p = 0,045) u žen a u mužů konzumujících alkohol tři nebo čtyři dny v týdnu B = -1,128 (p = 0,002). Závěr: Výsledky naznačují, že existuje vztah mezi...
|
|
|
Specifika ergoterapie u pacientů, kteří přežili holocaust.
Freislebenová, Lenka ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Lenka Freislebenová Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název diplomové práce: Specifika ergoterapie u pacientů, kteří přežili holocaust Abstrakt diplomové práce: S klienty, kteří přežili holocaust, se můžeme setkat v jakémkoliv zdravotnickém či sociálním zařízení při výkonu profese ergoterapeuta. Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření návrhu ergoterapeutického programu u židovských seniorů, kteří přežili holocaust, se zdůrazněním prvků reminiscenční terapie. Jedním z dílčích cílů této diplomové práce bylo sepsat 10 doporučení, co je pro tyto pacienty specifické. Druhým dílčím cílem bylo zjištění subjektivního pohledu klientů sběrem biografií prováděným v rámci ergoterapie pomocí krátkého dotazníku individuálně sestaveného pro tuto diplomovou práci. Vytvoření návrhu ergoterapeutického programu proběhlo na základě sesbíraných biografií 2 klientů Domova sociální péče Hagibor. Tyto biografie poté sloužily k vytvoření individuálních plánů péče těchto 2 klientů. Klíčová slova: Holocaust, přeživší holocaustu, reminiscenční terapie, reminiscence, biografie, kognitivní funkce, ergoterapie, life review terapie
|
|
|
Podpora kognitivních schopností seniorů v rezidenčních zařízeních
Kňavová, Kristýna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory aktivizace kognitivních schopností v seniorském věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definici procesu stárnutí jedince s důrazem na změny kognitivních funkcí a možnosti podpory jejich stimulace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu, u něhož byl sběr dat realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky a klienty čtyř domovů pro seniory a podpořen záměrným pozorováním aktivizace kognitivních funkcí. Hlavním cílem je získání přehledu o obsahu a formách aktivizačních činností se zaměřením na kognitivní funkce ve zvolených zařízeních. Cílem je také získání přehledu o frekvenci, diferenciaci a efektivitě výše zmíněných aktivizačních činností ve zvolených zařízeních a vytvoření obecného doporučení pro pracovníky zařízení se záměrem zkvalitnit či doplnit portfolio poskytovaných aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA Stáří a stárnutí, kognitivní funkce, narušení kognitivních funkcí, rozvoj kognitivních funkcí, Demence, institucionální péče
|
|
|
Screening poškození a návrh rehabilitačního programu exekutivních funkcí u uživatelů návykových látek z pohledu adiktologa
Votavová, Aneta ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent)
Celé výzkumné šetření vychází z hypotézy, že vlivem pravidelného a dlouhodobého abúzu návykových psychotropních látek se zvyšuje riziko vzniku poškození exekutivních a kognitivních funkcí u daného uživatele. Pokud dojde k často dochází ke snížení kvality života jedince. Adiktolog by měl být schopen u svých pacientů zpozorovat deficit a pokud by byl potvrzen, také správným způsobem intervenovat. Cílem výzkumného šetření je vytvoření návrhu dvou kognitivních rehabilitačních gramů, které by se daly implementovat do klinické práce s by byl zjištěn exekutivní či kognitivní deficit u pacienta, vybrané programy by měl schopny kvalitní a účinné rehabilitace. Každý z programů by tímto způsobem mohl přinést vyšší kvalitu života u vybraných pacientů. Dalším cílem diplomové práce je otestování vybraného výzkumného souboru na poškození exekutivních funkcí. Výzkumný soubor je rozdělen na čtyř skupiny. Každá skupina je charakteristická abúzem vybrané n či skupinou návykových látek. Každý participant výzkumného souboru byl otestován prostřednictvím testové baterie. Testová baterie je složena z několika částí. Jedná se o Frontal Assessment Battery, Test azník životní spokojenosti, Barthel Index, Beckův inventář Dysexekutivní dotazník a Test instrumentálních všedních dovedností. Testová baterie slouží baterie dokáže odhalit...
|
|
|
Možnosti rozvoje kognitivních funkcí u seniorů
Dvořáková, Veronika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi rozvoje kognitivních funkcí u seniorů. Je zaměřena na nejčastěji narušené kognitivní funkce ve vyšším věku. Hlavními cíli práce bylo zjistit, jak jsou kognitivní funkce stimulovány u osob v seniorském věku v rámci pobytových služeb neboli v domovech pro seniory, dále v terénních pečovatelských službách a také u seniorů žijících samostatně, kteří jsou závislí na podpoře rodinných příslušníků. Dalším cílem bylo vytvoření konkrétního intervenčního programu, jenž bude mít příznivý vliv na rozvoj kognitivních funkcí u seniorů. Výsledky, získané z analýzy jednotlivých rozhovorů, jsou sepsány do tří případových studií, které jsou rozděleny dle výše zmíněných služeb. Výsledky tohoto kvalitativního výzkumu poukazují na to, že v každé ze sledovaných forem péče se pokouší věnovat seniorovi a jeho kognitivním funkcím. V některých případech bylo zjištěno cílené zaměření pouze na paměť, jinde se zase zaměřují na všestranný rozvoj kognitivních funkcí. Vždy však pracují s individuálními potřebami a zdravotním stavem seniora. Rozhovory bylo odhaleno, že oslovení pracovníci podporují rozvoj kognitivních funkcí přímo určenými aktivitami v průběhu celého dne. Naopak rodinní příslušníci u svých blízkých, v seniorském věku, rozvíjí formou rozhovorů především dlouhodobou paměť. Druhým...
|
|
|
Možnoti rozvoje kognitivních funkcí u osob v seniorském věku
Veselovská, Nicola ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Možnosti rozvoje kognitivních funkcí u osob v seniorském věku" se zabývá problematikou aktivizace seniorů, prostřednictvím které dochází k rozvoji či alespoň uchování stávajících schopností seniora. Zároveň je snaha prostřednictvím aktivizace předcházet vzniku poškození kognitivních funkcí, které se vlivem stáří přirozeně oslabují. V teoretické části je popsáno a charakterizováno vývojové období stáří, dále kognitivní funkce a jejich možné poruchy vyskytující se u osob v seniorském věku. Zde se práce zaměřuje na popis demence, Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy nemoci, na možné příčiny vzniku, průběh onemocnění a klinické projevy, důsledky a terapeutické přístupy. Třetí kapitola představuje stěžejní část, neboť se zde práce zabývá možnými nefarmakologickými přístupy a aktivizací osob v seniorském věku. V empirické části jsou popsány aktivizační činnosti, které realizuje Domov pro seniory Háje, kde bylo výzkumné šetření prováděno. Empirická část se zaměřuje na aktivizaci intaktních klientů i klientů trpící Parkinsonovou nemocí. Dále jsou v této části předloženy a popsány ukázky ze čtyř aktivizačních bloků, které byly realizovány jak s intaktními klienty, tak také s klienty s Parkinsonovou nemocí. Následně je uvedeno zhodnocení rozhovorů realizovaných s vybranými...
|
host ::
RSS.